|
|
NGOs' perceptions of Japan's role in the nuclear disarmament regime
Naumov, Danila ; Smetana, Michal (vedoucí práce) ; Martinková, Viera (oponent)
Tato diplomová práce analyzuje vnímání NGOs v oblasti odzbrojení roli Japonska v rámci globálního jaderného odzbrojení. Cílem výzkumu je prozkoumat postoje předních NGOs v oblasti jaderného odzbrojení v různých bodech jejich vztahu k Japonsku, ale také ke Smlouvě o zákazu jaderných zbraní, která slouží jako rámec interakce mezi nevládními organizacemi a Japonskem. Pro účely vypracování závěrů založených na jejím srovnání a analýze je operacionalizováno několik proměnných - například strategie, které NGO ve svém úsilí o obhajobu, jejich očekávání od potenciální ratifikace TPNW Japonskem nebo faktory, o kterých se domnívají, že brání Japonsku smlouvu ratifikovat - které jsou zpracovány prostřednictvím odborné literatury na téma mezinárodních norem a NGOs obecně. Hlavním zdrojem dat pro analýzu jsou rozhovory a oficiální dokumenty, jako jsou výroční zprávy nebo NGO. V závěru autor nastiňuje zjištění a jak jsou v rozporu s původními očekáváními nebo je potvrzují. Na základě studie japonského případu navrhuje několik možných scénářů dalšího rozvoje strategií nevládních organizací v rámci TPNW.
|
|
|
Otázka legality hrozby a použití jaderných zbraní v kontextu ozbrojeného konfliktu na Ukrajině
Vetýšková, Eliška ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
Otázka legality hrozby a použití jaderných zbraní v kontextu války na Ukrajině Abstrakt Cílem této práce je zkoumat legalitu hrozby a použití jaderných zbraní z pramenů současné pozitivněprávní úpravy obsažené v mezinárodním právu veřejném za použití analytické a komparativní metody. Práce vychází z obecných východisek týkajících se práva mezinárodní bezpečnosti a otázky dovoleného užití síly (ius ad bellum) a zásad práva ozbrojených konfliktů (ius in bello). Hlavním dokumentem pojednávajícím o legalitě jaderných zbraní je posudek Mezinárodního soudního dvora z roku 1996 ve věci legality užití jaderných zbraní. Legalita hrozby a použití jaderných zbraní je neoddělitelně spjata s obecným zákazem použití a hrozby silou proti územní celistvosti a politické nezávislosti států stanoveným v Chartě OSN. Lze vycházet ze skutečnosti, že použití a i samotná hrozba jadernými zbraněmi by podle znění Charty OSN mohla být v rozporu s mezinárodním právem veřejným. Z pohledu ius ad bellum neexistuje obyčejové pravidlo, které by zakazovalo použití jaderných zbraní, přičemž jeho vzniku přímo zabraňuje strategie jaderného odstrašení. Otázka legality z pohledu ius in bello zůstává taktéž nevyjasněná, protože se MSD ve svém poradním posudku nevyjádřil k zákonnosti použití jaderných zbraní s ohledem na právo na sebeobranu...
|
|
|
Historie a současnost jaderných zbraní ve světě a v ČR
TEJC, Michal
Bakalářská práce se zabývá historií a současností jaderných zbraní ve světě a v ČR od prvních výzkumů v oblasti objevení fyzikálních částic, až po vývoj a testování jaderných zbraní jednotlivých států, přijetí mezinárodních smluv a dohod, které snižují nebezpečí zneužití jaderných zbraní ve světě. V teoretické části obsahuje historické odkazy na objevování nových prvků, jejich výzkum a praktické použití v jaderných zbraních. Práce dále poskytuje přehled historie jednotlivých výzkumných programů států, které se v současné době přihlásily k vlastnictví jaderných zbraní, nebo se u nich předpokládá jejich držení, či v současné době jaderné zbraně vyvíjejí. Práce pokračuje analýzou mezinárodních smluv a dohod o postupném zákazu testování jaderných zbraní, které vedly k přijetí dokumentu Smlouva o nešíření jaderných zbraní. Pro zpracování této práce byl stanoven následující cíl: Zpracovat analýzu a porovnání historického vývoje a současnosti jaderných zbraní ve světě a v ČR. Pro jeho splnění bylo potřeba oslovit osoby, které se v dané problematice orientují a cestou zpracovaných dotazníků charakterizovat jednotlivé názory respondentů na problematiku použití, či zneužití jaderných zbraní ve světě, zadokumentování přijatých mezinárodních smluv a možnosti reálného zneužití jaderných zbraní státy, které se nepřipojily k mezinárodním závazkům. Po oslovení osob a provedení analýzy jejich odpovědí, které se zabývají problematikou jaderných zbraní, materiálů využitelných k jejich výrobě, kontrolou jejich nešíření, bylo zadokumentováno, že všichni respondenti souhlasí, že přijetím mezinárodních dohod došlo ke snížení mezinárodního napětí a částečnému pozastavení jaderných testů. Jaderné programy buď státy pouze ukončovaly, nebo svůj jaderný program řešily zcela mimo zárukový systém. Tedy přijetím současných právních aktů se možnosti států nelegální výroby jaderných zbraní snížily. Toto neplatí pro státy podporující mezinárodní terorismus a jaderné odstrašování.
|
|
|
The Construction of Warfare Technology in Russian Military Thinking
Solovyeva, Anzhelika ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent) ; Eichler, Jan (oponent)
Konstrukce Válečné Technologie v Ruském Vojenském Myšlení Anzhelika Solovyeva Abstrakt Tato disertační práce sleduje dynamiku vojensko-technologických inovací v Rusku za posledních 150 let. Analýza se do značné míry opírá o primární data získaná z ruských archivů, která jsou doplněna řadou expertních rozhovorů. Cílem je pochopit, zda a do jaké míry představují příslušné ruské diskurzy a praktiky odlišný strategický kulturní přístup. Vztah mezi strategickou kulturou a vojensko-technologickými inovacemi je posuzován ze dvou různých, ale vzájemně se doplňujících pohledů. Z empirického hlediska je analýza vedena šesti podstatnými argumenty odvozenými z dosavadní literatury o ruské strategické kultuře, technologii a vojenské doktríně, z rozhovorů vedených autorkou a částečně z autorčiných vlastních znalostí problematiky. V teoretické rovině tato disertační práce nabízí a vizualizuje neotřelý koncepční model, který teoretizuje procesy související s vojensko-technologickými inovacemi a rolí strategických kulturních rámců. Poslední dva argumenty, kterými se řídí empirické zaměření této disertační práce, vycházejí z teoretické diskuse. Tento model je následně aplikován na tři případové studie, přičemž klíčové poznatky jsou graficky znázorněny na konci každé příslušné kapitoly: zavedení puškových zbraní se závěrovým...
|
|
|
Deeskalační jaderný úder ve vojenské strategii Ruské federace
Karel, Karel ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá konceptem deeskalačního jaderného úderu ve strategii Ruské federace. Ruská federace si na rozdíl od Spojených států amerických zachovala část svého nestrategického jaderného arsenálu. V poslední dekádě jej navíc modernizovala. Podstatou deeskalačního úderu má být nasazení právě nestrategické jaderné zbraně nižší mohutnosti, a to i v rané fázi ozbrojeného konfliktu. Tím může být docíleno ukončení konfliktu za výhodnějších podmínek pro Rusko. Cílem práce je odpovědět na otázku, zda je deeskalační úder skutečně součástí ruské strategie. K zodpovězení otázky je deeskalační úder zasazen do teoretického rámce omezené jaderné války a eskalace. V praktické části jsou prozkoumány ruské strategické dokumenty a střely schopné dopravit na cíl jaderné zbraně nižší mohutnosti. Na základě zkoumání dokumentů jsem došel k závěru, že ačkoliv dokumenty deeskalační úder nezmiňují, obsahují agresivní jadernou signalizaci. Dále z dokumentů vyplývá, že práh pro nasazení jaderných zbraní Rusko nastavilo velmi nízko. Ruská federace disponuje širokou škálou balistických střel a střel s plochou drahou letu, které jsou schopné dopravit jadernou munici na bojiště. Některé z těchto zbraní jsou sice starší, ale část arsenálu byla modernizována a je schopná obstát na moderním bojišti. Z provedeného...
|
|
| |
|
|
Ekonomické sankce jako náhrada války v jaderném věku
Daňhel, Ondřej ; Ludvík, Jan (vedoucí práce) ; Kofroň, Jan (oponent)
Práce se zabývá problematikou ekonomických sankcí jako jednou z možností nahrazení konvenční války mezi státy, které si navzájem hrozní ujištěným zničením. Práce tuto problematiku zkoumá na případu dění na ostrově Kuba během studené války a soupeření mezi Spojenými státy, Sovětským svazem a Kubou. Pro potřeby práce jsou v empirické části nashromážděna data relevantní pro tento případ. Metodou zakotvené teorie je poté stanoveno, že pro potvrzení hlavní výzkumné otázky je nutné, aby v datech byly nalezeny tři události, které musí jít chronologicky za sebou, aby daný vztah platil. První z těchto událostí je konvenční válka, mezi Spojenými státy a Kubou. Této události musí pro potvrzení následovat druhá událost, ukončení těchto hostilních aktivit ze strany Spojených států z důvodu ne jiného než hrozby jaderné války. Nakonec po této druhé události musí následovat událost třetí neboli použití ekonomických sankcí, coby nového válečného nástroje. Práce dochází k závěru, že tyto tři podmínky se za sebou chronologicky v datech vyskytují, tudíž je v této práci dokázáno, že v tomto vybraném případě přistoupily Spojené státy k ekonomickým sankcím, coby náhradě konvenční války se státem, se kterým pro společné vztahy chtěly za normálních okolností vést válku konvenční.
|
|
|
Vliv Karibské krize na politickou kariéru J.F.Kennedyho a N.S.Chruščova
Kopková, Ivana ; Bříza, Vlastislav (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o Karibské krizi a jejím vlivu na politickou kariéru prezidenta Spojených států amerických Johna Fitzgeralda Kennedyho a prvního tajemníka Komunistické strany Sovětského svazu Nikity Sergejeviče Chruščova. Komparativní případová studie zkoumá politické kariéry obou představitelů velmocí a srovnává jejich vývoj před i po Karibské krizi. Práce je rozdělena do kapitol, kde je nejprve nastíněna problematika Karibské krize, poté osobnost Johna Fitzgeralda Kennedyho a Nikity Sergejeviče Chruščova. Cílem této práce je komparovat důsledky Kubánské raketové krize. Důsledky, které se rozdílně projevily na působnosti dvou světových lídrů, a na vnímání jejich osobností širokou veřejností.
|
|
|
Typologie chování Korejské lidově demokratické republiky: Analýza vývoje vzájemných vztahů mezi Spojenými státy americkými a Korejskou lidově demokratickou republikou
Štroblová, Radka ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
do prezidentského úřadu již došlo , které ovlivnily vztahy Spojených států amerických a Korejské lidově demokratické - , přes slovní urážky obou představitelů, historické setkání vůdců korejských států demilitarizované zóně společné vystoupení jihokorejských a severokorejských sportovců na zimních olympijských hrách Pchjongčchangu, až po historický summit v Čong který měl přinést zásadní proměnu vzájemných vztahů. V pořadí druhá schůze obou představitelů v Hanoji však skončila předčasně - bez podpisu plánovaného společného prohlášení. Vztahy mezi Spojenými státy americkými a Korejskou lidově demokratickou republikou se neustále a často dramaticky vyvíjejí. Hlavním tématem vzájemných rozhovorů byla již v minulosti úplná, ověřitelná a nenávratná denuklearizace Korejského poloostrova, která měla zajistit trvalý mír a stabilitu regi omezení se tak staly hlavní otázkou řešenou při multilaterálních jednání, kterých se kromě Spojených států a Severní Koreje účastnila i Korejská republika, Čína, Rusko a Japonsko. Severní Korea však rozhovory často sabotovala a období kooperace tak byla přerušována provokacemi a nepřátelskými akcemi v podobě testů balistických střel či jaderných zbraní. Ve své práci se snažím nalézt obecnou typologii chování Korejské lidově demokratické republiky se zaměřením na opakující se cykly...
|
|
|
Nuclear Iran Oversecuritized? The Politics of Benjamin Netanyahu's Speeches
Orossová, Eva ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Diplomová práce s názvem "Nuclear Iran Oversecuritized? The Politics of Benjamin Netanyahu's Speeches" se zabývá projevy izraelského premiéra Benjamina Netanjahua přednesenými v období od března 2009 do července 2015 na půdě OSN, před Americkým kongresem, americkou židovskou lobby AIPAC a před zahraničním publikem při různých významných příležitostech. Operuje se základním předpokladem, že jazyk není pouze neutrálním prostředkem komunikace, nýbrž může sloužit i pro účely dosažení politických cílů. Cílem práce je identifikovat jazykové prostředky kategorizace, legitimizace a sekuritizace, s jejichž pomocí se Netanjahu snažil přesvědčit mezinárodní společenství o neodkladnosti a existenční povaze hrozby íránského jaderného programu a dosáhnout tak jeho likvidace, případně tvrdých postihů za porušení sjednaných dohod. Kromě analýzy lingvistických prostředků sekuritizace se práce zaměřuje také na celkový kontext, zejména pak na úspěšnost Netanjahuových projevů, povahu íránského jaderného programu a dopad jeho existence na situaci na Blízkém Východě.
|
host ::
RSS.